UNESCO památky v ČR

Český Krumlov – Historické centrum (1992)

Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měšťanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou.

Telč – Historické centrum (1992)

Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.

Praha - Historické centrum (1992)

Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.

Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)

Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.

Kutná Hora – Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci (1995)

Již od konce 13. století je historie města Kutné Hory nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.

Lednicko-valtický areál (1996)

Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.

Holašovice – Vesnická rezervace (1998)

Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako "jihočeské selské baroko".

Kroměříž – Zahrady a zámek (1998)

Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.

Litomyšl – Zámek a zámecký areál (1999)

Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je řada hospodářských budov a zahrada.

Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice (2000)

Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako "olomoucké baroko", vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.

Brno – Vila Tugendhat (2002)

Vila Tugendhat, postavená v letech 1929 - 1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.

Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (2003)

Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.

Krušnohoří - Hornický region (2019)

Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst. Dokládá obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě, konkrétně přínosem světově významných vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií. Na české straně se jedná o hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Krupka, Mědník a Rudou věž smrti.

Kladruby nad Labem - krajina pro chov koní v Kladrubech (2019)

Kulturní krajina zahrnuje nejen hřebčín, ale okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Krajina je vynikajícím spojením díla přírody a člověka v zachovalé předindustriální podobě a reprezentuje významný fenomén lidské civilizace, kterým byl po staletí specializovaným chov ceremoniálních, reprezentativních koní. Hřebčín po staletí slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.

Jizerskohorské bučiny (2021)

Lázeňský trojúhelník - slavná lázeňská města Evropy (2021)

Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně patří mezi jedenáct výjimečných lázeňských měst ze sedmi zemí, které v rámci mezinárodní sériové nominace „Slavné lázně Evropy“ (Great Spas of Europe) získalo zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tyto Slavné lázně Evropy, všechny založené kolem přírodních minerálních pramenů, poskytují společně výjimečné svědectví o fenoménu evropského lázeňství a dosáhly svého rozkvětu od konce 18. století do první poloviny 20. století. Definujícím rysem tohoto fenoménu je kombinace vnitřních a vnějších lázeňských a terapeutických zařízení s širokým spektrem volnočasových aktivit, které se odrážejí v konkrétní podobě lázeňských míst a s nimi související architekturou.


Zdroj: UNESCO památky - České dědictví UNESCO. [online]. [cit. 2023-15-07]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky/